Chov psů

V roce 2020 to začalo nevinně, asi tak jako všude. Sledováním skupiny daného plemene, zjišťováním co nejvíce informací o plemeni, chování, chovu, vzhledu i zlozvycích. A dnes již sedím vedle nádherného štěněte australského ovčáka ve zbarvení blue merle. Ale nebylo to jednoduché. Jakmile jsem svému příteli básnila deno-denně o AUO, jeli jsme se podívat do blízké chovatelské stanice na sedmitýdenní štěňátka. Naplánovali jsme si termín a vyrazili na cestu. Nutno podotknout, že štěňata měli již své majitele dané při narození, takže naše cesta byla pouze seznamovací. Štěňátka byla úžasná, fenka povahově perfektní a jejích intelekt byl znát. Ačkoliv se jedná o pastevecké plemeno, již z chování jde poznat, že se jedná o velmi empatické psy, kteří milují lidi a své páníčky naprosto zbožňují. Jejich inteligence, vnímavost, úsměv v obličeji, zbarvení a oddanost uchvátila i mého přítele. I on pochopil, že se jedná o něco nepopsatelného, co brzo předčí jeho očekávání a představy.

Jenže koronavirus vzbudil v lidech tak velký zájem o štěňata, že poptávka předčila nabídku a u australského ovčáka to nebylo jinak. Prostě jsem si vybrala špatnou dobu. Ale nevzdávala jsem se. Věděla jsem, že dostat kvalitního psa neznamená pročítat inzertní servery, ani psát na facebookovou skupinu k plemenu AUO. Musela jsem na to jít jinak a zodpovědněji. Po návštěvě chovatelky jsme sice věděli, že další její fenka byla již nakrytá, ale nevěděli jsme, jestli úspěšně a tak jsem se pídila po informacích a možnostech dál. Naštěstí existuje portál aussiesworld.cz. Zde je vše přehledně vyznačeno, od chovatelských stanic, přes budoucí vrhy až po narozené vrhy. Portál je tak úžasný, že díky kresleně zobrazeným štěňatům lze u narozených vrhů vidět i jakého zbarvené jsou štěňata a jaké mají pohlaví, případně jména. Vážný zájemce má přehled o všem co k patří k australskému ovčákovi na jedné stránce a může jednoduše kontaktovat chovatelskou stanici pomocí odkazu nebo telefonu. A tak jsem začala i já. Obepisovala jsem chovatelské stanice, které spadaly do mých kritérií, a učila se pokus omyl. Mnoho chovatelských stanic mělo již 30-50 zájemců na budoucí vrhy, nebo byli rodiče budoucích štěňat pouze pracovní, případně jejich genetické testy nebyly podle mého očekávání. A protože jsem se chtěla jednoznačně zdravého vyrovnaného jedince s PP a ideálně ze zahraničního krytí pídila jsem se dále.

Nemalou roli hrálo také zbarvení. Mým favoritem bylo red merle, blue merle a red tricolora, můj přítel fandil zase black tri. Bylo jasné, že musíme udělat kompromis. Přikláněli jsme se spíše k fenečce, ale pejskovi bychom se také nebránili.  Mezitím jsme se dozvěděli, že plánovaný pokus o spojení nejspíše nevyšel. A tak jsem hledala dál. Vzhledem k naší prioritě pořídit si psa-člena rodiny a potenciální možností do chovu v budoucnosti jsme museli vybírat opravdu pečlivě po všech stránkách. Jelikož spousta chovatelských stanic má facebookové stránky nebo skupiny, chovatelé naštěstí reagovali brzy. A tak jsme se zařadili do tří pořadníků k mnoha zájemcům a čekatelům k plánovaným vrhům v nejbližší době. Člověk má zájem a ještě ani neví kdy, kolik ani co za štěňata se narodí. Velmi zajímavá doba, která byla tímto nová i pro chovatele. Jedna chovatelská stanice nás dala do užšího pořadníku k narozeným štěňatům, ale já tak nějak tušila, že to není to pravé, na co čekám 10 let a do čeho chci investovat tolik peněz.

Jednu noc jsem nemohla spát. Listovala jsem tam a zpět na webovém portále a v sekci narozená štěňata jsem po půl hodině narazila na štěňata, kterých se narodilo 13. V tu chvíli mne napadlo jen, že to musí být nějaký omyl. Ostatní vrhy mají 4-9 štěňat, ale 13? Říkala jsem si, že se musím podívat, jak to s vrhem opravdu je. Zabloudila jsem na facebookovou stránku chovatelské stanice, kde v poslední příspěvku stálo, že se uvolnila blue merle holčička se zahraničního krytí, která neměla být na prodej a měla jít do zahraničí. Z důvodu koronaviru však nejela a uvolnila se. Z ničeho nic byla volná 8 týdenní nádherná holčička. V tu chvíli jsem paní okamžitě napsala zprávu a 24hodin čekala na odezvu, která se nestala. A až poté co jsem přišla o naději, mi odepsala a po dlouhých a dlouhých zprávách a zjišťování jaký život pro pejska chceme, jak s ním chceme trávit čas, co by jedl, kde žijeme, s kým a proč J jsem opravdu v naději opět uvěřila. Na holčičku jsme se jeli podívat do chovatelské stanice a poznali úžasné lidi i ostatní štěňata a i přes to, že seznam čekatelů na toto štěně byl obrovský. Chovatelská stanice i štěně si vybralo nás a my jej. A teď žijeme náš splněný sen…

O tom jak jsme si štěně přivezli, museli předělat celý být, a co jsme dostali za výbavu, budu psát příště.