Zajímavosti

„Buldočí naděje pomáhá anglickým buldokům, francouzským buldočkům a mopsům, tedy takzvaným krátkolebým, brachycefalickým plemenům. Lidově zkrátka placatým, sraženým, chrochtavým,“ vysvětluje Hana Ďuráková, jedna ze zakladatelek spolku. Pod rukama jí za sedm let prošly stovky psů z nevhodných chovatelských podmínek, takže viděla už celou škálu onemocnění a vrozených vad především u buldočků, kterých se do spolku dostane většina.

„Každý pes v naší péči před adopcí absolvuje podrobné veterinární vyšetření, při kterém se mu podíváme nejen na zoubek. Naši lékaři poslouchají srdce, dělají krevní testy a v narkóze i rentgeny páteře, případně končetin, pokud máme podezření na nějaký problém,“ popisuje Ďuráková. Zároveň kontrolují prodloužená měkká patra, a vše, co by mohlo odhalit stávající či budoucí zdravotní problémy.

Buldočci mají nejen vlastní osobitou povahu, ale i vrozené dispozice a majitel by s tím měl počítat.

OSBN

U konce s dechem?

Dýchání u buldočků je velmi diskutované téma. V tom, co je a není za hranou, se mnohdy rozchází i samotní veterináři. „Placatá plemena zkrátka nemají čumák. V létě chrochtají, přehřejí se snadněji než jiní psi. Úzké nosní dírky, příliš plochá tvář, přerostlé měkké patro. To jsou buldočí specifika. Zdaleka ne všichni z nich ale při správném chovu problémy s dýcháním mají,“ říká Hana Ďuráková.

Stejně jako jezevčíci, i buldočci mají větší dispozice pro srůstání obratlů nebo luxace pately (vykloubení čéšky). A stejně jako u problémů s dýcháním, i tady hraje velkou roli původ zvířete. Koupili jste si štěně „pod cenou“ a předání bylo na benzince nebo u obecního úřadu? Pak je možné, že se ještě budete divit. „Kdo na koupi svého životního přítele šetří, má nakonec v peněžence díru za tři. Všechny zmíněné problémy totiž opravdu v naprosté většině řeší zodpovědný přístup chovatele i majitele,“ říká Ďuráková.

Jaké jsou její zkušenosti? „Když se vrátíme k našim spolkovým statistikám, měkké patro nebo problémy spojené s dýcháním jsme museli ze stovek psů řešit operativně jen v několika málo případech, které bychom napočítali na jedné ruce. Problémy s páteří a pohybovým aparátem jsou častější a bývají geneticky podmíněné. Naši placatí klienti ale pochází v drtivé většině z množírenských nekontrolovaných chovů, kde si tyhle libůstky předávají z generace na generaci. Stejně tak nejrůznější alergie.“

V Buldočí naději se každý den setkávají s tím, co by měli vidět lidé pokukující po inzerátech na levné francouzské buldočky - s následky nevhodného chovu.

OSBN

Kočka není pes a buldok není chrt

Pokud si člověk chce pořídit buldočka, je potřeba nejen pečlivě vybírat chovatelskou stanici, ale také se informovat o jeho fyzických možnostech i povaze. „Stále častěji se setkáváme se špatným výběrem vhodného plemene. Placaté čumáky si totiž pořizuje stále víc lidí pro jejich roztomilost, bezprostřednost a skvělou povahu. Nezohledňují při tom ale to nejdůležitější – jestli se takový pes svou fyzickou konstitucí hodí k jejich životnímu stylu,“ vysvětluje Hana Ďuráková.

A tak buldočci musí se svým krátkým čumákem běhat maratony, skákat přes překážky nebo vydržet celodenní poklus vedle páníčka v rozpálené městské džungli. „A oni se snaží vyhovět, s pověstnou zarputilostí buldoka doprovází svého pána až do chvíle, kdy je jejich vlastní tělo zradí. Odměnou je jim hodnocení, že se s tím psem nedá nic dělat, že je k ničemu a nemocný. Veterináři se pak ve snaze vyhovět zhrozenému a zhrzenému majiteli snaží psa opravit tam, kde by opravu vůbec nepotřeboval, kdyby ho jeho vlastní rodina neuhnala,“ líčí Ďuráková a na radu jak snížit riziko onemocnění u buldočků na minimum odpovídá: „Vyberte si zodpovědný chov s testovanými rodiči a dopřejte svému buldokovi, aby byl buldokem. Ne border kolií, ne huskym, ne chrtem. Buldokem.“

 

Autor: Gabriela Zvonková

Zdroj: https://www.primamazlicek.cz